Z lásky k lyžování Jak vznikala současná verze lyží do každého terénu

Dokážete si představit, jaké to bylo na horách předtím, než vznikla první lyžařská střediska a po zasněžených svazích se každou sezónu začaly spouštět zástupy lyžařů? Umíte se vžít do pocitů člověka, který se musel se svými obyčejnými dřevěnými lyžemi vyšplhat na kopec, aby si na oplátku užil krásy nedotčené krajiny?

Dnes už takových míst najdete málo. Stojí ale za to si připomenout, jaké bylo zažít opravdovou radost z volné přírody a pohybu v ní.

Z lásky k horám, lyžování a tradici jsme začali s výrobou lyží, které se svou konstrukcí hodí k lyžování ve volném terénu a čistou formou využívající dřevěné materiály se alespoň symbolicky hlásí k odkazu lyžařských pionýrů. Do prvního prototypu jsme se pustili sice už před několika lety, stále jsme ale vlastně na začátku. Podívejte se společně s námi, jaký kus jsme ušli na cestě za naším snem o lyžích pro opravdové fandy lyžování.

Jak to začalo

Když po skončení studií produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové přemýšlíte, kam nasměrujete svou energii, zjistíte, že nejtěžší je vlastně vybrat ze všech nápadů ten, do kterého se opravdu pustíte. Nemáte zkušenosti, myslíte si, že dokážete cokoli. Chcete dělat věci naplno, nebojíte se riskovat a moc nepřemýšlíte o tom, jestli vaše podnikání něco vydělá. Vrhnete se proto s nadšením i do věcí, o kterých nic nevíte.

Může se vám tedy stát totéž, co mně a mému spolužákovi Honzovi Volhejnovi. Jednoho dne se rozhodnete, že chcete vyrobit vlastní lyže. Řeknete si, že to přece nemůže být tak šílené, když návodů, jak se lyže vyrábějí, je plný internet. Vzpomenete si navíc, že váš praděda dokonce kdysi před válkou vlastní lyže vyráběl ve své truhlárně a prodával je do širokého okolí. Nic nevypadá jako lepší nápad. Vydáte se proto na Šumavu za dědou a začnete otevírat domácí archivy, abyste zjistili, jak to tenkrát chodilo a co všechno bude potřeba dohnat.

Čtvrtá generace

U Matějků se dědí láska ke dřevu a řemeslu minimálně čtyři generace. Stejně jako jméno Karel. Praděda Matějka, toho jména první, se narodil v šumavské vesničce Běšiny. Jako vyučený kolář si založil kolářskou dílnu a postupně v ní zaměstnával až šest lidí. Vyráběl vozy, loukoťová kola a zemědělské stroje. Když se v okolí začalo dařit turismu a v horách se objevili první lyžaři, využil své znalosti technologie ohýbání dřeva a svůj výrobní program rozšířil o sáňky a také lyže. Jeho slibně se rozvíjející kariéru bohužel tragicky ukončili nacisté. V roce 1942 byl za nelegální ukrývání zbraně po udání popraven ve Spáleném lese u Klatov.

Jeho syn dostal při křtu omylem jméno Vojtěch, ale nikdo mu neřekne jinak než Karel. I on chtěl pracovat se dřevem a pokračovat v rodinné tradici, komunistická strana však byla proti a dala mu na výběr mezi těžkým průmyslem a prací v dolech. Děda se proto vyučil soustružníkem kovu a celý život pracoval v klatovské škodovce.

Jeho syn, který v truhlářské dílně trávil mnoho času ještě před nástupem do učení, o jiném oboru než o truhlařině vůbec nepřemýšlel. Vyučil se uměleckým soustružníkem dřeva a přestěhoval se do Prahy, kde si zařídil vlastní truhlářskou dílnu. A tady, v tátově dílně, se také rozhodlo o osudu mém a o pokračování rodinné tradice. Po absolvování oboru tvarování dřeva a řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově jsem se rozhodl nastoupit na VŠUP na obor průmyslový design.

Na Šumavě, na dědově půdě, jsme s Honzou našli rozpracované lyže, šablony a jiné pozůstatky z výroby. Už nebylo o čem dál přemýšlet. Mezi všemi těmi pavučinami a starým nábytkem jsme se definitivně rozhodli, že navážeme na moji rodinnou tradici a zkusíme navrhnout vlastní lyže.

Proč byly dřív lyže z jasanu, kdo byl Huitfeld a co jsou labuťáky?

Jako začátečníci v oboru jsme měli zprvu hodně otázek, na které jsme si museli odpovědět. Co vlastně víme o konstrukci dřevěných lyží? Jak chceme, aby naše lyže vypadaly, jaké mají mít vlastnosti, pro koho je vlastně děláme? Nakonec jsme se rozhodli, že na tradici navážeme co nejvíce a lyže uděláme dřevěné. Použijeme jasanové jádro, dřevěné sidewally a pro povrch lyží dřevěnou dýhu z jasanu a ořechu. Výzvou bylo středové žebro – chtěli jsme je zachovat a využít nejen jako dekoraci, ale i jako funkční prvek, jak tomu bylo u historických lyží.

První lyže

Informací jsme měli dost, představu o podobě našich lyží také. První praktické pokusy v dílně ale ukázaly, že bez správných materiálů a praktických zkušeností se dál nedostaneme. Sešli jsme se proto s Lukášem Schröderem, legendou českého snowboardingu, zakladatelem značky LTB. Po několika schůzkách se vydali i na exkurzi do jeho výrobny v Chuchli.

Pochopili jsme, že lyže v garáži možná vyrobíme, ale bez správné technologie nejsme schopni udělat vše dostatečně kvalitně tak, aby se lyže při první jízdě nerozlepily. Lukáše ale náš projekt zaujal, a tak jsme náš první model lyží začali navrhovat společně. Středové žebro jsme modelovali pomocí modelářské hlíny a tvarovali CNC frézou. Umístili jsme jedno před a jedno za vázání, abychom zpevnili celou konstrukci.

Lyže měly velký úspěch na Designbloku. Nebyly ale otestované. A už při prvních zkouškách se ukázalo, že naše zpevňovací vychytávka nefunguje. Při testování začala středová žebra praskat a my hned na začátku museli přemýšlet, co dál.

Parametry

Lehká lyže v dřevěném designu. Univerzální konstrukce pro jízdu na sjezdovce i mimo ni.

• lyže s jasanovým jádrem s dřevěným sidewallem
• menší rádius a širší špička.
• konstrukce s triaxiálním sklem, uhlíkem a kevlarem
• vrchní část z dřevěné dýhy
• grafitová skluznice

Rozměry

celková délka — 1 780 mm
špička — 130 mm
střed — 87 mm
pata — 111 mm
radius — 17 m

Druhá generace

Povzbuzeni kladným ohlasem na design lyží a zároveň motivováni neúspěchem konstrukčního řešení jsme se rozhodli, že potřebujeme partnera, který má s konstrukcí lyží větší zkušenosti. Nakonec jsme ho našli ve Vrchlabí. Ačkoli historie firmy LUSTI je spojena také se snowboardingem, snem Milana Luštince vždy bylo vyrábět kvalitní české lyže ze rozumnou cenu. Proto dnes vyrábí klasické sandwichové lyže ze dřeva a špičkových kompozitních materiálů. Lusti se orientuje převážně na sjezdovky, ale v jejich nabídce najdete všechny typy lyží. Jejich závodní speciály splňují normy FIS a jezdí na nich takoví borci jako Nikola Sudová.

NAHORY SKI 167 — Lyže na sjezdovku jsou konstrukčně náročné a náklady na vývoj vlastního modelu pro nováčka nereálné. Neodvážili jsme se proto na začátku experimentovat s vývojem vlastních lyží, namísto toho jsme využili jednoho modelu ze stávajícího portfolia Lusti. Pozměnili jsme design vnější vrstvy – přidali dřevěnou dýhu a vyfrézovali logo. Základem je tedy typický sjezdový crossover Lusti s úzkým středem slibujícím rychlé přehranění. Tato sportovní lyže je vhodná pro celodenní použití, k jízdě ve středních rychlostech a středních obloucích na hraně. Lyže, která si dokáže poradit i s rozměklým sněhem a svého uživatele uspokojí především ve středních a vyšších rychlostech.

Konstrukce

1. Vrchní vrstva — dýha 0,6 mm z amerického ořechu
2. Nosné vrstvy — jedna biaxilní a jedna triaxiální prepregová nosná vrstva
3. Titanal  — nejkvalitnější nosná vrstva používaná při výrobě lyží, která výrazně zlepšuje podélnou i torzní tuhost. V těchto lyžích jsou použity dva pláty titanalu.
4. Jádro — celodřevěné jádro z jednosměrně položené smrkové a bukové překližky
5. Sidewall — ABS
6. Tlumení — antivibrační gumové pásky 0,2 mm
7. Hrany — ocelové hrany o tvrdosti 40° HRC
8. Skluznice — sintrovaná závodní skluznice

Jak prodat lyže

Měli jsme tedy první lyže s kvalitní konstrukcí a designem, který odpovídal našim původním představám. Nemuseli jsme se bát, že se někomu během jízdy zlomí, nebo rozlepí, proto jsme se rozhodli s menší sérií vstoupit na trh a ověřit si, jaký bude o náš výrobek zájem mezi lyžaři. Řízením osudu jsme se potkali s lidmi ze Ski centra Radotín, který rád vyhledává nové a neotřelé produkty. Díky jejich marketingovým schopnostem a kontaktům jsme začali sbírat potřebnou zpětnou vazbu, učili se, jak funguje obchod, a pomalu přemýšleli, jak dál.

Současné lyže jsou až příliš barevné, říkají mladí designéři - iDNES.cz

Mladí designéři a jejich lyže | foto: Tobyšlo Designéři Karel Matějka a Jan Volhejn ze studia Tobyšlo si navrhli vlastn…

www.metro.cz Lyžařský svět dobývají lyže českých designérů!

Nahory 167. Tak se jmenují české designové lyže, které u nás právě začaly prodávat. Nápad pochází z dílny designérského…

snow.cz Čeští designéři přišli s novinkou: lyže se skluznicí z obou stran

Model s názvem allblacks, který byl představen začátkem října na přehlídce Designblok, vyšel z dílny českých designér…

snow.cz

Co na to říkají zákazníci

Lyžování je jeden z mých nejoblíbenějších sportů. Věnuji se mu, jak jen finance a čas dovolí. Dvakrát za sezónu do Alp, a pokud lze tak občas i české hory.

Při výběru lyží se zajímám o složení a materiály. Kvalitní jádro je důležité, ale u lyží nahory mě zaujala zároveň jejich jedinečnost a design. Mám rád věci mimo mainstream a věci jednoduché – žádné zbytečné, nic neříkající nápisy nebo směs zářivých barev.

Spokojený jsem velice. Je to pro mě pokrok od mých předchozích lyží. Zároveň jsem si koupil i boty s vyšší flexí a v kombinaci s kratšími lyžemi je to super. Dobře ovladatelné, drží stopu. Jediné, co mě trochu mrzí, je vrchní vrstva laku, na které je vidět každé škrábnutí. A že jich je =o) Bez váhání bych je doporučil.

Zpátky k přírodě – all-mountain model

Po úspěšném uvedení modelu SKI 167 na trh jsme přemýšleli o nové výzvě. Tak trochu jsme se tímto modelem vzdálili našemu původnímu záměru udělat dobrou lyži do každého terénu. Pro reparát jsme nasbírali nějaké zkušenosti a spolupráce s Lusti měla velký potenciál. Společně s Milanem Luštincem jsme si proto řekli, že navrhneme nový model podle našich představ, který vznikne v našem dřevěném designu a Lusti ho zařadí do svého portfolia také ve své vlastní podobě.

První lyže ve spolupráci s LTB byly z hlediska využití ve volném terénu, nebo na sjezdovce navrhovány v poměru 50:50. Pro nový model jsme si dopředu stanovili, že chceme lyže spíše pro jízdu mimo sjezdovku, proto jsme poměr nastavili na 70 (jízda ve volném terénu) ku 30 (jízda na sjezdovce).

Testováno na profesionálech

Ke spolupráci jsme přizvali jednoho z našich nejlepších freeride jezdců. S Robinem Kaletou jsme od začátku konzultovali a bavili se o směrech, kterými se ubírá freeridové lyžování. Hodně jsme rešeršovali a srovnávali jednotlivá existující náčiní, abychom si udělali představu, kudy chceme jít.

Vyrobili jsme v Lusti několik prototypů podle našeho návrhu a pustili se do terénu. Testovali jsme celou zimní sezónu postupně pět párů. Každá dvojice byla jiná a obsahovala vylepšení nedostatků, které se objevily u předchozí verze. Ke konci sezóny 2014/2015 se nám podařilo vyvinout předprodukční model, který jsme dali k testování Robinovi.

„Mile mě překvapil tvar lyže, její váha a měkkost. Snížit hmotnost by snad šlo ještě ofrézováním sidewallů více pod úhlem, což by neškodilo ani designu. Další prostor pro zlepšení bych viděl v torzní tuhosti. Přidání triaxiálního vlákna by mělo zlepšit pocit z jízdy v nerovném terénu.“

Na základě Robinových připomínek jsme lyže ještě upravili. Ofrézovali jsme sidewall, torzní tuhost jsme vylepšili přidáním karbonových pásků. Cambre jsme nakonec ponechali stejný (cca 5 mm), aby se s lyží jezdilo lépe na sjezdovce.

To be continued

Náš all-mountain model stále testujeme a zatím nám dělá radost. Radost přináší už i prvním zákazníkům. V současnosti pracujeme na rozšíření distribučních kanálů, novém webu a dalších změnách. Pokračování je otevřené a sami jsme zvědaví, kam se vše bude dál vyvíjet. Zatím jen prozradíme, že společně s LUSTI chystáme jednu novinku. Stay tuned!

Navštivte nás na webu

Sledujte náš facebook